Kdysi dávno přišli do světa elfové a přinesli nová vědění a magii. Vědění, které přesahovalo jakékoliv do té doby dosažené vědění lidí, a magii, která rozpoutala rozbroje mezi vládci a uživateli arkánových sil. Toto všechno se odehrálo před dávnou dobou. Tak dávnou, že kroniky a svitky zaznamenávající tyto minulé události ve většině podlehly nezlomnému času a rozkladu. Inkoust vybledl a pergamen se proměnil v prach. Ty zbylé, které čas dostatečně neohlodal, využili vládci pro své vlastní politické nebo vojenské záměry. Docházelo k velkém přepisování svitků a díky tomu samotné historie. Historie, která je nyní téměř zapomenuta.
Dnes je svět jiný, jak tomu ostatně bývá, když uplyne tolik času. Lidé si přisvojili ovládání magie. Elfové, kdysi vznešený národ, se uchýlil na kraj společnosti a odtud pletichaří, vraždí nebo prodávají své tělo. Ti nejstarší mají v paměti bývalou elfskou pýchu, ale tu jejich dlouhověkost nezachránila.
Na trpaslíky lidé pohlíží jako na podzemní podivíny, kteří nejraději zalezou pod zem. Mají je v oblibě, pokud se to tak dá nazvat, protože přiváží rudy a nejrůznější drahé kameny. Lásku ovšem nečekejte ani z opačné strany. Trpaslíci vidí lidi a dokonce i elfy jako liné a neschopné. Pravdou je, že co se zpracování rudy a kovařiny týče, tak mají trpaslíci naprostou pravdu.
Ve společnosti se pohybují i další nevýznamné rasy. Tak nevýznamné, že si jich mnozí ani nevšímají a nebo o nich nevědí, jelikož se před skrývají ve svých pohodlných domovech a nemají zájem se podílet na údělu světa.